Vltava
Náš národ vždy patřil mezi vodáckou špičku, o čemž svědčí úspěchy
našich reprezentantů, ať už mezi kajakáři, kanoisty nebo raftaři, ženské protějšky nevyjímaje. U nás je úspěch dán širokou základnou,
talentem a hlavně poctivým, a tvrdým tréninkem. Mnoho našich závodníků
začínalo při rekreačních výletech s rodiči, s přáteli nebo s různými
institucemi. V naší republice pramení mnoho toků, avšak ty mají
dostatek vody pouze po vydatnějších srážkách nebo při jarním tání.
Mezi světlé výjimky patří naštěstí Vltava, která vzniká soutokem dvou říček, Teplé a Studené Vltavy.
Teplá Vltava se zdá za letního sucha spíše
potokem, což ji tedy nepředurčuje k letním radovánkám. Pouze při větší
bouřce nebo zjara se její koryto dostatečně zaplní. Dá se sjíždět z Borové Lady, ale její úsek až po Lenoru se smí sjíždět pouze v jarních
měsících, protože se nachází v 1. ochranném pásmu parku ŠUNAP.
Bližší informace o termínech splouvání vám jistě poskytne správa parku.
Za to však má velký spád a sjíždět by ji měli pouze zkušenější
vodáci v uzavřených lodích.
Úsek od Lenory až k Lipenské vodní nádrži I se smí splouvat pro změnu pouze v létě. Řeka meandruje lučinami a jízda
jíž není tak divoká. U Mrtvého luhu se k vodám Teplé Vltavy přidává
Vltava Studená, která svou vodnatostí za svou sestrou hodně zaostává a její
splouvání není dovoleno. I tento úsek se nachází v různých ochranných
zónách a proto je přistávání, vyloďování a táboření mimo vyhrazená
místa přísně zakázáno!
Lipenská vodní nádrž I. je nejrozsáhlejší
přehradou u nás. Elektrárna je v provozu pouze při energetické špičce
nebo výjimečně za vysokých vodních stavů. Protože je přehrada celkem mělká,
jsou její turbíny 70 metrů pod hladinou v tunelu ve skále.
Tento ústí po sedmi kilometrech do Lipenské vodní nádrže II, která
funguje jakožto nádrž vyrovnávací. Mimo období, když je hladina Lipna I zamrzlá, jsou v provozu 2 převozy. Lipno svou rozlehlostí vytváří
své vlastní mikroklima, vyznačující se vyššími průměrnými teplotami a slunečným počasím. Okolí je vyhledávaná rekreační oblast, je tu několik
kempů, půjčoven lodí a různých jiných atrakcí. V okolních převážně
monokulturních lesích je dostatek borůvek a mnohdy i hub. Pro vodáky však příliš
přitažlivé není, protože 40 km dlouhá plavba po voleji není příliš zajímavá,
avšak dosti namáhavá. Při silnějším větru se klidná hladina přemění
takřka na moře a půl až metrové vlny hrozí zalitím nebo převrhnutím
lodi. Doporučuje se proto také plavat při levém břehu, protože při něm
je dosti kempů. Většina výprav však raději naloží nad Lipnem v Nové
Peci nebo ve Volarech lodě do vlaků, popřípadě do nějakého jiného dopravního
prostředku a přemístí se až pod hráz druhé nádrže před Vyšším
Brodem.
Mezi Lipnem I a Lipnem II vede původní
koryto Vltavy, které má v těchto místech velmi vysoký spád, přes Loučovice,
ale většinu roku je s minimálním průtokem vody. To se mění vždy
koncem srpna nebo začátkem září, kdy se přes toto úzké koryto plné žulových
balvanů valí přes 17 m3 za vteřinu vody ze sklopných stavidel Lipna I za účelem
pořádání závodů. Ty jsou jedny z technicky nejnáročnějších v Evropě.
Trať začíná pod hrází přehrady a končí v Loučovicích. Ale teprve
za Loučovicemi začínají pravé čertovy
proudy. Ty se nacházejí přímo pod Čertovou stěnou, místem, kde je
krajina poznamenána glaciální erozí žuly, která probíhala v dobách ledových. Toto místo také inspirovalo Bedřicha Smetanu k napsání
symfonie stejného jména. Koryto Vltavy je v těchto místech plné
obrovských balvanů, stejně jako dva protilehlé kopce. Řeka se s nimi
pere a vytváří velmi obtížnou pasáž WW VI-. Toto bylo prohlášeno za přírodní
rezervaci a vstup na pravý břeh řeky a na pravý svah je zakázán.
Několik málo stovek metrů pod Čertovou stěnou začíná vzdutí druhé lipenské přehrady.
Druhá lipenská přehrada,
dříve nazývána Vyšší Brod, slouží k vyrovnání průtoku vody mezi
energetickou špičkou a obdobím, kdy nejsou turbíny první přehrady v provozu. Plavba po její hladině není z důvodu velkého kolísání hladiny
povolena. Průtok hrází nádrže Lipno II není příliš ovlivňován
rozmary počasí, nýbrž správou povodí Vltavy v Praze. Ihned pod přehradou je
na pravém břehu kemp, jmenující se výstižně " pod Hrází." V jeho výbavě
jsou sprchy s teplou vodou, umývárna, WC a elektřina. Může se stanovat
nebo spát v pronajatých chatkách, je tu i možnost půjčení lodí.
Kemp patří do katastru obce Vyšší Brod a je nástupním místem mnoha vodáků.
V obci se nachází cisterciánský klášter spolu s poštovním muzeem, množství obchůdků,
restaurací a dvě vlakové zastávky. Důležitá pro ty, co vaří na
propan-butanových bombách, je možnost jejich výměny u firmy Linde, jejíž
sklad se nachází přes řeku naproti kempu. Limit pro splutí se tu pohybuje
od 65 cm na vodočtu pod hrází. Minimální průtok z vyrovnávací nádrže
činí 6 kubických metrů za vteřinu, což s trochou dobré vůle splutí
následujícího toku zaručuje a toto množství vody z přehrady teče po
většinu roku. Rozdíly vodnatosti Vltavy pod hrází vyrovnávací nádrže při tomto průtoku
mají na svědomí hojné menší přítoky, které na počasí reagují velmi
dynamicky. Z přehrady se valí voda přes Kaplanovu průtočnou turbínu, k její výpusti
není radno připlouvat ani ke stavidlům. I když je to zakázáno, tak často nějací
frajeři, nezřídka vydatně posilněni alkoholem, přejedou označení nebezpečného pásma, zvrhne se jim loď,
proud je smýčí po kamenitém dně a čas od času si řeka vybere daň nejkrutější. Proto se nesmí podceňovat
nebezpečí vody a přeceňovat své síly. Přes turbínu je možno pouštět
vodu až do 20 m3/s a případné větší upouštění se řeší stavidly ve
spodní části přehrady nebo sklápěcími segmenty v části horní. V těchto
případech se většinou jedná o povodňové stavy, tudíž plavba po řece v tuto
dobu není povolena.
Po vyplutí z tohoto místa se ihned
za dřevěnou lávkou klidnou vodou přihlásí jez. Jez je trochu staršího
data a čeká jej v nejbližší době rekonstrukce. Má propust vlevo, za
nižšího stavu může loď narazit o kameny. Na konci propusti se zvedají
vlny, které mohou loď zalít nebo převrhnout (Jez se měl rekonstruovat v roce
1997, ale díky ničivým povodním na Moravě a na horním Labi se prostředky
určené k opravám použili na likvidaci povodňových škod. V roce
2000 se jez přeci jen dočkal. Opravila se hráz jezu a postavila nová
propust, která však pro vodáky příliš přívětivá není). Po 2 km plavby
se podplouvá železniční most a po dalších čtyřech se přijíždí k jezu
zvanému Herbertov. U pravého břehu je náhon, jenž táhne lodě k sobě.
Není se však čeho bát, poněvadž náhon kříží zábradlí, jenž loď
zachytne. Je důležité se naklonit směrem k zábradlí, protože za vyššího
stavu vody může dojít k převrhnutí. Tady se musí sestoupit a loď spustit
po desce či shodit z jezu. Jez se totiž dá jen těžko sjet, jenom za
vyššího stavu vody a po spádové desce. I tak je toto překonání jezu
dosti obtížné. Nedávno se však jezu dostalo díky pensionu Inge dřevěné
lávky v místě uzavřené propusti, po které se dá za rozumného stavu
vody lehce sklouznout a tím jez překonat. Pod jezem se všechna voda přelévá do
pravé části koryta, které bylo určeno pro lepší plavbu vorů, pak zde byla vytvořena improvizovaná slalomová trať, která se
již dlouho neudržuje a nevytváří příliš záludné pasáže. S trochou
umu a rozumného množství vody se dá sjet bez obtíží. Za vysokých
stavů voda teče také kamenitým korytem v levé části, které je již zčásti
zarostlé keři a je těžko přístupné. Za Herbertovem se Vltava stáčí prudce doleva, to jest na sever. Zde je na levém břehu
kemp " u Tří veverek." Toto místo také patří ke geologickým zajímavostem tohoto kraje,
protože Vltava zde směřovala dále na východ a pak jihovýchod až do Dunaje. Zásluhou
horotvorných procesů se dnes nevlévá do Černého moře, ale do moře severního.
Po 4 km plavby od této zákruty
se připluje k malému městu. Okamžitě návštěvníka upoutá vysoko na
kopci hrad a zámek, který se jmenuje Rožmberk, stejně jako městečko
v podhradí. Jak název prozrazuje, hrad dali postavit Rožmberkové,
jakožto i jiné hrady a zámky v jižních Čechách. Těsně před vplutím do města
nás vítají rozsáhlé mělčiny, na jejichž místě stával dnes již zaniklý
jez. Po několika stech metrech, za silničním mostem, čeká jiný jez, ve velmi nedávné
době zrekonstruovaný (1996-97), s poměrně širokou retardérovou propustí
na pravé straně. Jez je bezpečný, na vodáky nečeká pod propustí žádný
velký válec, jenom občas některé lodě strhává na konci doprava.
Za vysokých
vodních stavů se toto lehké házení na pravou zeď promění v celkem
citelný šťouchanec a nezkušeným posádkám na vratkých lodích se může
podařit do zdi narazit, popřípadě se následně i převrhnout. Proud řeky táhne převrhlou
loď na ostrůvek, u kterého se nedá dost dobře přistát. Je lepší loď lehce
navigovat k pravému břehu za nějakou hrázku, kde proud ztrácí na síle. Další plavba díky
prudkým zákrutům Vltavy ukazuje zámek Rožmberk takřka ze všech stran. Asi 1 km
za Rožmberkem je kemp stejného jména. Přístup autem k němu je však
celkem zdlouhavý. V těchto místech se vyskytuje množství umělých hrázek
z kamení, ve kterých se občas těžce hledá, kudy proplout, ačkoliv je
jejich vytváření statutem řeky Vltavy výslovně zakázáno. Po dalších
9 km po klidné, místy mělké řece, vedle níž se vlevo táhne silnice, se
dopluje ke kempu " pod Čeřínem " nebo také Branná. Pokud by se vyplouvalo
z Vyššího Brodu, je toto místo dobré pro první noc. Kemp disponuje občerstvením,
pitnou vodou, pečlivě udržovanými suchými záchody a možností pronajmout si
tee-pee. Naproti kempu je rybářská bašta U Fíka a malý obchůdek s potravinami.
Autem se dá do kempu přijet buďto přes brod (ach ti ochranáři), nebo členitou cestou
přes obec Zátoň, ve které se vyskytuje i autobusová zastávka. Komu by se nezamlouvaly
suché záchody, může plavat další 4 km do kempu " na Pískárně."
Je celkem luxusní avšak za přiměřenou cenu. Mezi těmito kempy
se koryto klikatí a místy se vyskytuje nedostatek vody. Zejména v místech, kde stojí most,
přes který se jede po velikých serpentinách do Všeměr. V těchto místech stával dnes již
zaniklý jez zvaný " Cinzak."
Z Pískárny je to 5 km než se dojede
zase k nějakému jezu. Bude to jez ve Větřní u tamějších papíren.
Tento jez " Pečkovský mlýn " na sebe upozorní dvoukilometrovým úsekem
stojaté vody. V nedávné době byl dovybaven turbínou, která vzbuzovala
ve vodácích pochyby o dalším provozu retardérové propusti, první tohoto
typu v krajích českých. Obavy se však naštěstí ukázaly jako liché.
Propust je u pravého břehu, 80m dlouhá, se zdrhly z tvrzené gumy. Nyní
však zlí jazykové tvrdí, že při stavbě elektrárny šla guma pryč a nahradil ji tvrdší beton. Loď se snadno drží
uprostřed, při zvrhnutí lodi se může posádka podřít o zdrhla na dně propusti.
Voda tu již od postavení společné čistírny odpadních vod s Českým Krumlovem netrpí
přítomností papíren, ale z vůní, nesoucích se z továrny, se může
zatočit hlava.
Po 3 km plavby je pod tzv. Papouščí skalou další jez. Jmenuje se " Konopa."
Jedná se o starý jez, poškozený, a jeho propust připomíná
prudší kamenité peřeje, dají se bez větších problémů sjet (v r.2002 se
rekonstruoval). 3 km pod jezem je na nivě na pravém břehu kemp " Nové Spolí," což
je název obce na předměstí Českého Krumlova. Úroveň kempu se za poslední léta zlepšila, ale to nezmění
nic na tom, že se velmi snadno podmáčí. Kemp je výhodná základna pro útok
na atrakce v Českém Krumlově.
Pár set metrů za kempem je jez " na Rechlích," který se dá sjíždět
pouze výjimečně za vysokého stavu vody, po desce nebo
skokem přes přepad. Necelý kilometr za jezem je další, " u Lyry," s poměrně
širokou propustí vlevo, bohužel velký válec slibuje při nižší rychlosti
nájezdu uvěznění lodi ve vracáku a následné převrhnutí. I po úspěšném
projetí je loď obtěžkána solidním množstvím vody, která snižuje
obratnost a stabilitu lodi.
V těchto místech se loď těžko vylévá, protože levý břeh, kam táhne
proud, je tvořen zdmi
domů a hloubka také není zanedbatelná. Splutí po desce za vyššího
stavu vody po pravé straně nebo v lomení hráze je mnohem pohodlnější a bezpečnější.
Pod hrází více nalevo se občas vytváří válec. Po té se Vltava kroutí
Krumlovem až ke klášteru, kde číhá jez " Mrázkův mlýn " s retardérovou
propustí. Zpětná vlna nahodí zejména chudáka, sedícího vepředu, ale může
hodit loď napravo do protiproudu, což by mohlo loď zvrhnout, nebo nalevo, což
může skončit čelním nárazem do zdi. Po 1,5 km plavby malebným městem se pod zámkem přiblížíme
k dalšímu jezu " u Jelení lávky." Široká propust je vhodná především
pro rafty a uzavřené lodě, protože vlny pod propustí způsobí, že se otevřená
loď vynoří až potom, co ji posádka opustí. Za vyšších stavů vody se dá jez
jet i po desce. Proud táhne na dvoumetrový kolmý břeh. Lodě se mohou přenášet
vlevo, popř. shazovat vpravo u náhonu. Na levém břehu se na kopci tyčí
hrad, v jehož parku je velmi diskutované otočné divadlo.
Po několika okamžicích projíždíme přes nevysoký stupeň, pak přes bývalý jez, načež opouštíme Český
Krumlov a plujeme meandrující řekou ke Zlaté Koruně asi 11 km. Před Zlatou
Korunou je stejnojmenný jez s retardérovou propustí vpravo. Zaskočit může
efektní vlna pod propustí, která může nepozorného háčka shodit ze sedátka, a zatíží loďku dávkou vody, což sníží její obratnost a bojeschopnost. 400 m
pod jezem je na pravé straně kemp. Až po něj to je 29 km od kempu pod Čeřínem, za normálního
stavu vody 5-7 hodin svižné plavby. Další den se dá vyplnit návštěvou
zdejšího kláštera. V letních měsících bývá večer v klášteře
ve Zlaté Koruně divadelní představení různých souborů. Pobyt v tomto
městě se dá také zpestřit výletem na nejvyšší vrcholek Blanského lesa,
tj. na Kleť. Její vzdálenost od kempu je kolem 11 km. Většina cesty vede
lesem po hřebenu. Pokud se výstup odehrává v pondělí, bývá v tento
den mimo provoz lanovka, rozhledna a restaurant. Rozhledna je nestarší dosud
stojící v našich krajích a poskytuje nádherný výhled, za příznivých
podmínek jsou vidět vrcholy našich hraničních hor, dalekohledem i Alpy. Je třeba vědět, že většina
cesty je na území CHKO Blanský les. Při odbočení ze značených cest se můžete
dostat do vojenského výcvikového prostoru Boletice. Místo na Kleť se může
jet vlakem nebo autobusem do Českého Krumlova na prohlídku hradu, města nebo
grafitových dolů, popřípadě si zaplavat a pomoci zanedbané hygieně v krytém
bazénu.
Další den se ještě více vnoříme do CHKO Blanský les, ve kterém jsou v krátkých zákrutách četné přeje.
Po necelých 8 kilometrech uvidíme na kopci zříceninu. Je to, nebo spíše byl, strážný
hrad Dívčí kámen (Majdštejn). Stejně se jmenuje i kemp, v jehož blízkosti se nachází.
Do kempu se dá jet autem pouze po telefonické domluvě, protože se nachází
v CHKO a po přístupových cestách mohou jezdit pouze auta s povolením
od úřadu v Holubově. Cesta na zříceninu trvá z kempu cca 10 minut.
Po prohlídce se dá pokračovat v jízdě. V případě přespání se může
jít na Kleť, ačkoli je to delší než ze Zlaté Koruny, na druhou stranu je
cesta vedoucí kolem potoka pohodlnější a doplněna o naučnou stezku, obec
Holubov, lanovou sedačkovou dráhu a několik občerstvoven.
Kousek za kempem se do Vltavy vlévá chovný Křemžský potok, v němž se to pstruhy jen
hemží, ale v označených úsecích se nesmí lovit. Po 4 kilometrech je se dá díky rozsáhlým mělčinám
vytušit bývalý jez. Po dalších pěti kilometrech se přiblížíme k provalenému jezu " u Rybů,"
který se sjíždí peřejkou u levého břehu. Po necelém kilometru je další jez " Zátkův mlýn."
Jez se nedá sjet, vstup naň je zakázán a tak se lodě musejí přenášet vlevo. Nedaleko pod jezem je
kemp zvaný " Poslední štace," díky tomu, že spousta vodáků
využívá služeb zdejší železniční stanice k odvozu lodí. Kemp se
nachází na levém břehu Vltavy, v katastru obce Boršov nad Vltavou,
naproti továrně na těstoviny bratří Zátků. Továrna pracuje na tři směny
a stroje se zastavují snad pouze v neděli. V areálu kempu je WC, umývárna,
občerstvení a možnost objednat si grilovaná kuřata. Vzdálenost od Zlaté
Koruny je 19 říčních kilometrů.
Při pokračování plavby se podpluje prvně železniční most, kde nás budou sužovat mělčiny.
Na tomto místě se také dávno nacházel jez a v současné době se uvažuje
o stavbě nového. Dále pak podjedeme silnici E55, i pod tímto mostem je
poněkud méně vody. Řeka se nenásilně kroutí, cestou k Českým Budějovicím
jsou na pořadu dva jezy s propustí uprostřed. Jejich překonání by nemělo
být problematické, důležité bude dávat pozor na náhon. Přenášení jezu
může způsobit více potíží a je nebezpečnější než jednoduché splutí.
Jezy jsou to staré, neudržované a místy podemleté, pod druhým v pořadí
se tvoří solidní vlna.
Při dosažení dalšího jezu jménem “Trilčův“ je lepší vystoupit
vlevo na břeh a přenést asi 100 m po souši na levém břehu. Nebo se dohodnout s hrázným,
aby pustil vodu přes široký retardér, ale je to pouze pro odvážné. Tento monstrózní
jez vznikl ve třicátých letech, stejně tak jako Jiráskův a jez v Hluboké, dají-li se tyto
stavby nazvat jezy. Po 2 km klidné plavby po ještě klidnější vodě se vlévá do
Vltavy zprava Malše. Plavením kousek “proti proudu“ a odbočením doleva
do ramene Malše můžeme vystoupit kousek od slavného budějovického náměstí
Přemysla Otakara II. Po návratu na Vltavu je opět tok řeky přerušen
“Jiráskovým“ jezem. Je to jez podobný Trilčovu, taktéž se širokou
retardérovou propustí. Opět se dá jez dlouze přenášet nebo po dohodě sjet.
Nutno podotknout že nemocnice není zrovna po ruce a nachází se na
ulici Boženy Němcové. Od tohoto místa je koryto řeky napřímené
regulacemi a zkráceno o 1,7 km. Po 4 km opět stojí řece v cestě
jez, který byl zbudován v padesátých letech. Nedá se sjet a musí se dlouze přenášet, na rozdíl
jezu, který tu stával dříve, a byl oblíbenou vodáckou atrakcí. Jez se jmenuje " České Vrbné."
Před jezem se dá vystoupit na levém břehu, kde začíná kemp. Součástí
vybavení kempu je WC, sprchy, hostinec a krásná slalomová dráha. Je
vybudovaná v místě bývalého mlýnského náhonu a v době letních
prázdnin v ní bývá 4 hodiny denně voda. Mimo prázdniny je nutná k využívání
dráhy domluva zhruba měsíc předem. V létě se tu konají každý víkend
závody, oblíbená disciplína je noční slalom. Bohužel ve dnech konání
je kemp nacpaný k prasknutí. Na opačném Vltavy břehu se rozkládá čistírna odpadních vod, od které do
kempu občas zavanou roztodivné vůně. Upravená voda ústí do řeky 150 metrů pod jezem.
Ves České Vrbné je na dohled havárii MiGů-21 na sídlišti Vltava. Okrajem kempu vede cyklistická
a chodecká stezka, která spojuje toto místo s Českými Budějovicemi
a s Hlubokou nad Vltavou. Zámek Hluboká je 7 km vzdálen od tohoto kempu, je přímo
viditelný a v noci je úchvatně osvětlen. Správa kempu vám za úplatu
převeze lodě na budějovické nádraží. Naň se dá přepravit pomocí zdejší
MHD z Vrbného.
Dá se samozřejmě plout až do Hluboké
nad Vltavou, ubytovat se ve zdejším kempu a toto malebné městečko se zámkem
si prohlédnout odtud. Vltava v těchto místech již příliš nepřekypuje čistotou a hned
pod jezem v Hluboké začíná maximální vzdutí nádrže Hněvkovice, jenž se zaplnila
jako zásobní nádrž technologické vody pro JE Temelín. Tím Vltava nenávratně
přišla o další krásné údolí, meandry, jezy, obce a jejich části. A pak je řeka
spoutána Vltavskou kaskádou, jedna přehrada za druhou….
Vlasta ADAM
Použitá literatura
SHOCART: Vltava, vodácký průvodce, mapa 1:50 000, 1996, ISBN 80-85781-60-3
Kilometráž z www.raft.cz
Zpět na seznam textů